Grajdovy stránky: astronomie, analogová elektronika, něco pro odpočinek- malá trocha od kdečeho.

Fotografie planet sluneční soustavy mobilem


Jupiter mobilem- šestá fotografie

Datum: 15.08.2009- 23:39 CEST, datum zpracování 03.09.2009

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm+ okulár 2,5mm planetary, zvětšení 400, nesen montáží EQ5-M s ra motorem, foceno za okulárem z ruky mobilem Sony Ericsson K550i- snaha o nulovou rotaci pole vlivem pohybů ruky, výběr 23 nejlepších snímků z 63, složení v programu Iris, poté úpravy v programu Gimp, viz. popis úprav. Moje první astronomická fotografie, kde jsem použil skládání více expozic.

Lehce nadprůměrný seeing ten večer

Úprava fotky:

1. Manuální výběr nejlepších snímků.

2. Registrace a sečtení v programu Iris.

3. 6. Zaostření pomocí funkce Wavelet programu Iris.

4. Odečtení konstant od barevných kanálů, zejména červeného v programu Gimp, odstranění některých artefaktů z pozadí funkcí "štětec".

5. Běžné úpravy obrázku.

6. Doostření.

7. Konečné lehké doupravení.

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz


Polední Venuše mobilem- 7. fotografie. Velmi pečlivá práce.

Datum: 10.09.2009- 12:56 CEST, datum zpracování 10.09.2009 až 12.09.2009- hodně hodin pečlivé práce. Elongace Venuše 30°, úhlový průměr 12'', zenitová vzdálenost 41°.

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm+ okulár 2,5mm planetary, zvětšení 400, nesen montáží EQ5-M s ra motorem, foceno za okulárem mobilem Sony Ericsson K550i, primitivní afokální držák ze suchého zipu. Součet 300 nejlepších snímků sestříhaného videa z 410. Moje druhá astronomická fotografie, kde jsem použil skládání více expozic.

Seeing za moc nestál, navíc Slunce zahřívalo tubus dalekohledu. Zakalená atmosféra.Po každém kroku úpravy fotografie jsem jeho správnost a citlivé provedení ověřoval provedením jednoho až dvou dalších kroků.

Původ skvrn na srpku neznám- nemusí se jednat o albedové útvary v atmosféře Venuše, může to být jen nějaká systematická chyba dat surového snímku (avšak téměř jistě ne chyba FF, nebo DF). Poznámka z 03.12.2009: Od použití nahrávání videa 3gp mobilem jsem upustil právě kvůli přílišné kompresi a vzniku "podivných" artefaktů. I když, jedná se o tu nejpohodlenější metodu...

Úprava fotky- popsána jen zhruba:

1. Výběr a registrace nejlepších "surových" snímků nestandardně podle červeného kanálu, doostření, částečné odečtení pozadí a další drobné úpravy v programu Iris. Velmi pečlivá volba parametrů k registraci a dalších parametrů. Bez aplikace flat fieldu (srpek se pohyboval ve větší části zorného pole kvůli větru a periodické chybě montáže). Aplikace dark frame taktéž nebyla nutná.

2. Posun R a B kanálu (eliminace vzniku refrakčního spektra) pomocí konvoluční matice, ořez v programu Gimp (dále popsány úpravy právě v tomto programu).

3. Opatrné volby a aplikace optimálních konstant k odečtení zbytků pozadí v každém kanálu zvlášť.

4. Doostření.

5.Úprava barevného nádechu, snížení saturace pro subjektivní snížení šumu, křivky a podobně.

6. Začernění zbytků pozadí na okrajích snímku štětcem.

7. Ruční rozostření "aury" kolem srpku planety. Samozřejmě bez jakéhokoli vlivu na samotný obrys srpku- pouze kosmetická úprava!!!

8. Rotace- sever nahoře, východ vlevo.

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz


Jupiter s měsíčkem Io z Hraniček

Datum: 26. září 2009, střední čas získaných snímků cca 22:05 CEST, datum zpracování 27.09.2009 až 28.09.2009- pečlivá práce. Úhlový průměr Jupitera 46,0'', zenitová vzdálenost 66°07'.

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm+ okulár 2,5mm planetary, zvětšení 400, nesen montáží EQ5-M s ra motorem, foceno za okulárem mobilem Sony Ericsson K550i, primitivní afokální držák ze suchého zipu. Součet 117 nejlepších snímků z 236 (celkem 237, první nepoužitelný).

Seeing byl mírně nad průměrem, lehký opar. Po každém kroku úpravy fotografie jsem jeho správnost a citlivé provedení ověřoval provedením jednoho až dvou dalších kroků.

Úprava fotky- popsána jen zhruba:

1. Výběr a registrace nejlepších "surových" snímků nestandardně podle jasu barevných snímků, doostření, částečné odečtení pozadí a další drobné úpravy v programu Iris. Bez aplikace flat fieldu (kotouček se pohyboval ve větší části zorného pole kvůli nepřesnosti montáže). Aplikace dark frame taktéž nebyla nutná.

2. Posun R a B kanálu (eliminace vzniku refrakčního spektra) pomocí konvoluční matice a další konečné úpravy v programu Gimp.

Velmi podrobně jsem úpravy této fotografie popsal v pdf dokumentu Zpracování snímků planety Jupiter získaných mobilním telefonem v konečnou fotografii.

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz


Jupiter opět s měsíčkem Io , tentokrát z Boskovic

Datum: 02. prosince 2009, střední čas získaných snímků cca 18:14 CET, datum zpracování 03.12.2009. Úhlový průměr Jupitera 37,5'', zenitová vzdálenost 73°04' (délka refrakčního spektra cca 3,3'' od červené k modré, air mass index 3,4- FUJ).

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm+ okulár 2,5mm planetary, zvětšení 400, nesen montáží EQ5-M s ra motorem, foceno za okulárem mobilem Sony Ericsson K550i, primitivní afokální držák ze suchého zipu. Nově použita dálková spoušť- vyvedení tří kablíků k ovládání tlačítka ke spouštění fotoaparátu mobilu k zamezení vibrací dalekohledu při mačkání spouště mobilu. Součet 235 snímků z 235, všechny v podstatě mizerné kvůli silné scintilaci- jednak nic moc seeing, jednak dostal dalekohled k vyrovnání teplot o cca 20°C jen půlhodinu- kvůli obzoru pozorovacího stanoviště spolu s časovými možnostmi.

Seeing byl podprůměrný, lehký opar. Fotografie už nebyla upravována tak pečlivě, jako předchozí. Na jedné straně se z úpravy pro mě částečně již stala rutina, na druhé straně, původní data byla mizerná a nakonec, získal jsem již i jakousi zkušenost.

Úprava fotky:

1. Registrace v programu Iris podle barevných snímků. Registrováno dle obrysu kotoučku. Bez aplikace flat fieldu (kotouček se pohyboval ve větší části zorného pole kvůli nepřesnosti montáže). Aplikace dark frame taktéž nebyla nutná.

2. Posun a lehká změna zvětšení R a B kanálu (eliminace vzniku refrakčního spektra) pomocí plugi- in pro Gimp Chromatic aberration a další konečné úpravy v programu Gimp. Informace o tomto plug- in lze získat na mém Nezávislém Astronomickém Fóru.

3. Kosmetické úpravy a zvýraznění měsíčku, kterým byl opět Io, v programu Gimp, velmi podobné, jako v případě předchozí fotografie.

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz

Na fotografii je velmi zřetelné zmenšení úhlového průměru Jupiteru z 46'' na 37,5'' oproti době pořízení předchozí fotografie.


Mars mobilem z Boskovic

Datum: 08. března 2010, střední čas pořízení snímků cca 23:45 CET, datum zpracování 09. března 2009. Úhlový průměr Marsu 11,3'', zenitová vzdálenost velmi příznivá- 33° (délka refrakčního spektra jen cca 0,65'' od červené k modré, air mass index 1,2:-)).

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm, nesen montáží EQ5-M s ra motorem. Foceno za okulárem mobilem Sony Ericsson K550i, primitivní afokální držák ze suchého zipu a dálková spoušť- vyvedení tří kablíků k ovládání tlačítka ke spouštění fotoaparátu mobilu k zamezení vibrací dalekohledu při mačkání spouště mobilu. V okulárovém výtahu jsem osadil balow z 20/30mm okuláru, zašroubovaný do redukce 2''/1,25'' z okuláru Hyperion zoom a do redukce upnul okulár 2,5mm planetary- viz moje okuláry. Celkové zvětšení sestavy kolem 600 krát. Součet 190 ručně registrovaných snímků z 316 bez výběru. Na ruční registrování více subsnímků a vizuální výběr jsem neměl nervy.

Seeing byl nadprůměrný (7/10), lehký opar. Na rozdíl od všech předchozích fotografií, jsem se kvůli tradičně mizerné úrovni dat z mobilu rozhodnul pro ruční registrování- žádný mně známý program totiž nedokáže snímky zarovnat dostatečně kvalitně, aby vznikla ve výsledku solidní fotografie.

Úprava fotky:

Iris:

1. Mediánování všech subsnímků pro získání jakéhosi dark frame (k focení jsem tradičně použil přisvícení zorného pole ke zblbnutí expoziční automatiky mobilu)

2. Aplikace tohoto „dark frame” na všechny „surové” snímky

3. Přibližná registrace kotoučku pomocí příkazu stelar registration (one star)

4. Příkaz window2 (hromadné oříznutí kvůli rychlejší zpracovatelnosti menšího objemu dat počítačem)

5. Resamplování na dvojnásobnou velikost (příkaz scale2 * * 2 2 2 316)

6. Ruční registrování (Geometry→Mosaic)

7. Součet všech 190 registrovaných snímků

8. Příkaz black

8. White balance adjustment

9. Wavelet (bez edge)

10. Nastavení treshold a uložení ve formátu bmp pro Gimp.

Gimp:

Posun a lehká změna zvětšení R a B kanálu (eliminace vzniku refrakčního spektra) pomocí plugi- in pro Gimp Chromatic aberration. Informace o tomto plug- in lze získat na mém Nezávislém Astronomickém Fóru. Úrovně, pro každý kanál zvlášť, včetně odečtení pozadí, ještě trocha Waveletu, a další hromady a hromady drobných dílčích úprav, na který už si ani nevzpomenu...

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz


Jupiter za východu Slunce „bez trenclí” a R kanálu mobilem z Boskovic

(Když jsem poprvé viděl Jupiter bez jednoho pásu oblačnosti, konstatoval jsem, že vypadá jako bez „trenek”. Ve chvilkách focení bylo už Sluníčko nad obzorem, protože vycházelo ve 04:52.)

Datum: 03. července 2010, střední čas pořízení snímků cca 04:59 CEST, datum zpracování odpoledne 03. července 2010. Úhlový průměr Jupiteru 42'', zenitová vzdálenost vcelku příznivá- 52,6° (délka viditelné části refrakčního spektra cca 1,3'' od červené k modré, air mass index 1,6).

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm, nesen montáží EQ5-M s ra motorem. Foceno za okulárem mobilem Sony Ericsson K550i, primitivní afokální držák ze suchého zipu a dálková spoušť- vyvedení tří kablíků k ovládání tlačítka ke spouštění fotoaparátu mobilu k zamezení vibrací dalekohledu při mačkání spouště mobilu. Fotil jsem přes okulár Planetary 2,5mm, zvětšení 400 krát. V okulárovém výtahu jsem tentokrát neosadil Barlow z 20/30mm okuláru- viz moje okuláry. Důvod byl ten, že jsem fotil Jupiter hned po snímání mozaiky Měsíce stejným okulárem, u mobilu byla tedy „vychytaná” ta správná poloha pro focení. A nalezení této polohy zabere chvilku času, kterým jsem, vzhledem k ranní únavě, už nechtěl plýtvat. Fotografie je seskládaná z 93 ručně registrovaných snímků z 93 (data z mobilu bývají natolik mizerná, že je žádný mně známý program nikdy nezvládne registrovat tak přesně, jako moje ruka). Registroval jsem s krokem 0,5px. Subsnímků je tak málo proto, protože již nezbylo místo na paměťové kartě mobilu. Bohužel... Expozice byly dlouhé 1/25s při citlivosti 125ISO. Použil jsem rozlišení VGA (640X480px) a digitální zoom na maximum (2,2 krát).

Seeing byl nadprůměrný (7/10) a vzduch vcelku průzračný. Během pořizování subsnímků už bylo prakticky denní světlo, nebylo tedy potřebné přisvícení zorného pole. I když jsem experimentoval s fotografováním Marsu bez přisvícení, paradoxně se nakonec ukázalo, že s nasvícením lze vždy dosáhnout lepších výsledků. Důvod je v selektivním rozostřování málo kontrastních detailů mobilem v rámci potlačování šumu surových dat z CCD. Přitom planety se zrovna málo kontrastními detaily jen hemží... Pokud se použije přisvícení, mobil sice nafotí kdejaký bordel v optice, ale ten bordel současně místně zvyšuje kontrasty a tím nežádoucímu selektivnímu rozostřování zabraňuje. Díky absenci pointace se pak kotouček planety během snímání pohybuje mezi „bordelskvrnami”, které jsou tím pádem registrováním a následným sečtením subsnímků účinně eliminovány- zbyde obraz planety beze skvrn od optiky.

Vždycky, když jsem fotil svým mobilem, jsem dostával nesmyslná data buď v modrém kanálu (u červeně laděných objektů, nebo při použití červeného přisvícení), nebo, tentokrát, a současně poprvé, v červeném kanálu (obraz v okuláru byl výrazně namodralý, ono už bylo opravdu hodně toho denního světla a obloha modrá jako vočiska prdelaté slečínky). Jde o to, že na méně jasných partiích subsnímků, ku smůle i na méně jasných částech kotoučků planet (!!!:(:(:(), dával mobil v těchto kanálech nulové county pixelů. U konkrétní fotky Jupiteru to například s červeným kanálem po sečtení všech 93 subsnímků vypadalo takhle:



A pro porovnání, zde jsou vidět „data” zeleného kanálu:



Sory za ten různý ořez obrázků. Když jsem si uvědomil, že by to chtělo sem předhodit k porovnání i zelený kanál, Iris byl „shozený” a nic bylo uloženo...

Poznamenejme,že se jedná o ukázku surových dat- jen to, co bylo zregistrováno a sečteno.;) Za zmínku stojí, že county u červeného kanálu jsou v mezích 0 až 500ADU, kdežo u zeleného asi 0 až 4000ADU!!! Pravděpodobně jde o nějakou špatně vyřešenou programátorskou flignu ve firmwaru mobilu, sloužící asi k co nejhezčímu podání barev u běžného focení. Bohužel, pro náročný úkol astronomické fotografie je to na škodu, stejně jako plno dalších věcí... Tentokrát, narozdíl od všech ostatních dříve pořízených fotografií, jsem se rozhodnul nepoužít k úpravě tato poškozená data, data červeného kanálu jsem „zahodil” a vytvořil nová- extrapolací z modrého a zeleného kanálu.

A z toho vyplývá následující úprava fotky, kterou jsem pro tentokrát zadokumentoval co nejpořádněji:

Od časů, kdy jsem vyfotil svůj první podařený „Hraničkový” Jupiter jsem se leccos nového naučil a také postahoval po všech čertech do Gimpu spoustu pluginů, z nichž některé jsem využil během níže popsaných úprav. Beru tedy tento nový popis úprav i jako porovnání situace před rokem s dnešní situací. Tentokrát jsem se však rozhodnul nepsát zbytečně dlouhý dokument, a nezdůvodňovat dílčí úpravy dat ve fotografii. Vedl mě k tomu prostinký důvod: Nemám na to čas.

Iris:

1. Import subsnímků z mobilu ve formátu jpg do sekvence subsnímků j1, j2... ...j93 ve formátu *.pic do pracovního adresáře Irisu.

2. Ruční registrování pomocí příkazu z menu Geometry→Mosaic. Krok jsem volil pro hrubé registrování 5px, a pro dokončení 0,5px. Registroval jsem podle rozdílu countů pixelů snímků, a posuvníky treshold (=příkaz visu) byly na hodnotách 0 a 100ADU.

3. window2 j a 333 208 472 396 93 (příkaz pro hromadné oříznutí snímků).

4. scale2 a a 3 2 2 93 (hromadné resamplování na dvojnásobnou velikost).

5. Processing→Add a sequence Nastavení: a - 93 - Normalize if overflow - Arithmetic.

6. visu 23000 0 (příkaz neprovádí žádnou úpravu, použit jen kvůli přehlednosti fotografie, uvádím pouze pro úplnost)

7. View→White balance adjustment Nastavení: R= 0; G= 1,5; B= 1.

8. save 1 (jen záloha dat)

9. Digital photo→RGB separation Vyplnění políček: Jak jinak, než písmeny „r, g, b”.;)

10. load g

11. visu 10000 0 (;)).

12. Processing→Subtract Nastavení: Value= 6000ADU. (odečtení „pozadí”)

13. save g1

14. load b

15. visu 17000 0 (;)).

16. Processing→Subtract Nastavení: Value= 11800. (odečtení „pozadí”)

18. save b1

Rekonstrukce červeného kanálu (moc jsem se s tím nepáral, přičemž G a B kanály jsem částečně „srovnal” už v bodě 7, což, vzhledem k tomu, že se jedná o „znásilňování dat”, jsem považoval za víc, než dostačující...):

____

19. load g1

20. add g1

21. sub b1 0

22. save r1

____

23. tr r1 g1 b1 (zpětné poskládání R, G a B složky v barevný snímek).

24. visu 20000 0 (;))

25. View→White balance adjustnent Nastavení: R= 0,7; G=1; B=1,7.

26. Processing→Wavelet Nastavení: Finest= 20,0; Fine= 3,0; Medium= 1,0; Large= 1,0; Largest= 1,0; Remain= 1,0; bez zaškrtnutí volby „Edge”, ta naštěstí nebyla potřeba (:):):)).

27. window 14 372 271 3.

28. visu 13000 0

29. save jupiter. (záloha)

30. savebmp jupiter.


A tohle byl výsledek počátečních úprav v programu Iris (zde zmenšený na polovinu velikosti a natočený, stejně, jako výsledná fotografie):




GIMP


1. Nástroje→Nástroje transformace→Rotovat Nastavení: -90°.

2. Obrázek→Přizpůsobit plátno vrstvám.

3. Barvy→Use GEGL (kvůli „přesnosti úprav”).

4. Filtry→Colors→Chromatic aberration Nastavení: Interpolation: Cubic; Lateral: B= 0, R=0; X axis: B= -2,0, R= 0,3; Y axis: B=0,2, R= 0,2.

5. Barvy→Úrovně Nastavení: Výstupní úrovně: pravý posuvník na 220ADU; Červený kanál- Vstupní úrovně- černý posuvník na 15ADU; Zelený kanál- Vstupní úrovně- černý posuvník na 12ADU; Modrý kanál- Vstupní úrovně- černý posuvník na 10ADU (Od countů pixelů každého barevného kanálu jsem odečetl „zbytky pozadí” a zároveň pro lepší přehlednost vydělil county všech pixelů číslem 220/256, aby byl obrázek na monitoru notebooku koukatelnější během dalších úprav. Můj LCD monitor má totiž při mezních hodnotách jasů silně nelineární odezvu, kterou se nepodařilo úplně srovnat ani nastavením ovladače grafiky- ona totiž ta charakteristika silně závisí i na úhlu pohledu pozorovatele. Díky použití knihovny GEGL v GIMPu jsem si tohle mohl bez obav dovolit.;););)).

6. Barvy→Křivky Nastavení: viz obrázek 1, obrázek 2 a obrázek 3.

7. Barvy→Úrovně Nastavení: Zelený kanál- Výstupní úrovně- pravý posuvník na 220ADU; Červený kanál- Vstupní úrovně- stření posuvník na 1,4; Červený kanál- Výstupní úrovně- pravý posuvník na 226ADU.

8. Nástroje→Nástroje pro výběr→Výběr obdélníkové oblasti (výběr obdélníku kolem měsíčku IO, který byl příliš slabý a potřeboval zvýraznění).

9. Barvy→Úrovně Nastavení: Jas- Vstupní úrovně- pravý posuvník na 38ADU; Červený kanál- Vstupní úrovně- pravý posuvník na 140ADU; Modrý kanál- Vstupní úrovně- pravý posuvník na 100ADU.

10. Vybrat→Nic.

11. Soubor→Uložit jako (v rámci zálohy jako JupiterG2.bmp)

12. Filtry→Obecné→Konvoluční matice Nastavení: viz. obrázek.

13. Nástroje→Nástroje transformace→Oříznout Nastavení: Poloha: 0px a 2px; Velikost: 368px a 256px.

14. Obrázek→Velikost obrázku Nastavení: Nastavení: 50% a 50%; Interpolace: žádná; Oříznout na výsledek.

15. Obrázek→Přizpůsobit plátno vrstvám.

16. Filtry→Vylepšení→Wavelet sharpen Nastavení: Ammount: 0,2; Radius: 0 (:o).

17. Barvy→Odstín, sytost Nastavení: Sytost: -20 jednotek.

18. Soubor→Uložit jako Jupiter03072010.bmp.

19. Soubor→Uložit jako Jupiter03072010.jpg při kvalitě 100%.

20. Když jsem se tak na fotku mrknul, tak jsem nakonec ještě v Nero photo snap wiever, pomocí nástroje vyvážení barev, ztlumil zelený kanál na 90%, a znovu jsem fotografii uložil

____


Kdokoli by měl zájem mrknout na data z mobilu a zkusit si je zpracovat, má možnost, protože je zde na kliknutí nabízím ke stažení jako samorozbalovací archiv (přípona exe).

Výsledná upravená fotografie sice není na první pohled tak pěkná, jako výstup z Irisu, obsahuje však víc detailů, má černé pozadí a je na ní dobře vidět i měsíček IO:




Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz


Další Jupiter z Boskovic- kvůli nedostatku času uvádím „jen” kopii svého příspěvku z NAF.

Neudržel jsem se, a dneska ráno jsem si zaexperimentoval s vyvážením bílé na opačnou stranu, než posledně. To jsem neměl dělat. Tentokrát jsem měl naopak kvalitní červený kanál, ale zároveň zelený už přespříliš kulhal a modrý byl naprosto nepoužitelný. Tak jsem k rekonstruoval pro změnu modrý kanál, a protože ten bohužel vycházel i ze zelenýho kanálu, a zelený stál za exkrement, celý RGB obraz jsem v Irisu složil se započítáním "luminance" (tj. jasové složky), přičemž jasovou složku suploval jediný nepoškozený, červený kanál. Hmm, výsledek přitom ale nakonec vychází být subjektivně v barevném podání hezčí a přirozenější. Samozřejmě jsem to přiostřil, otočil opět bez interpolace přesně o 90° v Gimpu, trochu "utáhnul úrovně", a ještě velmi malinko přiostřil (jen nevím, jestli jsem to už nepřehnal)... To je úplně všechno, co jsem spáchal. Většina úprav byla záležitostí programu Iris, a moc jsem se s tím nemaloval. Snad jen registrování muselo být ruční.

Mimochodem, když jsme u toho, všimnul jsem si, že při úpravě poslední fotky z 03072010 jsem udělal zbytečnou chybu. I když v tomhle případě to až tolik nebolelo, měl jsem posledně nepoužitelný červený kanál rekonstruovat až po zarovnání G a B kanálu příkazem mosaic. Trochu se touhle chybou modrý kanál "rozhvízdnul" (rozmazal podél meridiánu kvůli astronomické refrakci vlivem rozdílných indexů lomu vzduchu pro modré a zelené světlo.). Ale už se nedá nic dělat, neuvědomil jsem si to a znovu se s tím už upravovat nebudu. U této fotky jsem zmíněnou věcičku nezanedbal, ale zase byla focená za horších podmínek (seeing 5/10).

Měsíček, co je na fotce vidět, je Ganymedes, a tentokrát jsem ho nechal, jak ležel a běžel, tj. neupravoval jsem ho samostatně po výběru oblasti kolem něj v Gimpu. Naštěstí byl dostatečně výraznej, a tak je celá fotka jednolitým celkem.;) Co stojí ještě za upozornění, je jeho protáhlý tvar. Původně jsem myslel, že snad mám nějaký problém v ručním registrování, ale po kontrole mě napadlo se podívat, jak rychle se vůči Jupiterovu kotoučku pohybuje. A bylo jasno- na fotce je zachycený pohyb Ganymedův.;););)

Čas focení byl kolem 04:45, datum 05072010. Fotil jsem technikou, jakou vždycky, a nepoužil jsem barlow z 20mm okuláru. Nejsu si úplně jistej, ale zdá se mně, že trochu rozmazává obraz. Uvidíme, až bude perfektní seeing, zatím jsem si ještě nemohl pořádnej obrázek udělat, a proto radši barlow nepoužívám.

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz.

A tady je výsledek




Merkur za krásného, bílého, letního dne mobilem z Boskovic

Zajímavostí fotografie je, že se jednalo o moje první úspěšné pozorování Merkuru v životě. Pozorování za soumraku mi totiž neumožňuje pozorovací stanoviště, a denní pozorování (které lze uskutečnit jedině dalekohledem) se mi doposud nedařilo, a to i přes mnoho úspěšných poledních pozorování Venuše.

Datum: 11. července 2010, střední čas pořízení snímků cca 10:09 CEST, datum zpracování- týž den. Úhlový průměr Merkuru jen 5,3'', zenitová vzdálenost kolem 53°23' (délka refrakčního spektra cca 1,3'' od červené k modré, air mass index 1,68). Elongace Merkuru byla sice „jen” 14°21', ale na druhé straně, svit Slunce rušil mnohem méně, než jindy, díky čistému a průzračnému vzduchu.

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm, nesen montáží EQ5-M s ra motorem. Foceno za okulárem mobilem Sony Ericsson K550i, primitivní afokální držák ze suchého zipu a dálková spoušť- vyvedení tří kablíků k ovládání tlačítka ke spouštění fotoaparátu mobilu k zamezení vibrací dalekohledu při mačkání spouště mobilu. V okulárovém výtahu jsem pro tentokrát, kvůli extrémně malému úhlovému průměru kotoučku Merkuru, použil kombinaci 2,5mm okuláru Planetary, ke kterému byl izolepou přilepen vstupní optický člen 8mm UWA okuláru, v podstatě tedy velmi účinný Barlow- viz moje okuláry. Celkové zvětšení sestavy mohlo být odhadem zhruba 1200 krát.

Fotografie je složená jako součet pouhých 24 použitelných ručně registrovaných snímků ze zhruba tří set nafocených. Kvůli seeingu byla totiž většina subsnímků nepřijatelně rozmazaná. Expozice trvaly od 1/60s do 1/40s (podle nálady automatiky mobilu :() při ISO 100.

Seeing byl sice podprůměrný (4/10), ale lepší, než bývá, aspoň při poledních pozorováních. Pro denní pozorování planet a hvězd byly velmi příznivé podmínky, vzduch byl opravdu průzračný.

Úprava fotky:

Iris:

Registrování, součet, vynulování countů pixelů modrého kanálu (kontrast se blížil nule, a tak nastoupilo rozmazávání firmwarem mobilu kvůli redukci šumu), rozdělení obrázku na R, G, B složky, srovnání polohy R a G vůči sobě příkazem mosaic, opětovné složení v barevný obraz. Poté snížení saturace na nulu- zprůměrování červeného a zeleného kanálu pro potlačení šumu (velmi málo subsnímků). Nakonec přišlo doostření a uložení ve formátu bmp pro úpravy v programu Gimp.

Gimp:

Rotace, křivky a pár dalších drobných úprav.

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz


Jupiter s měsíčkem Calisto za fantasticky klidné atmosféry mobilem z hvězdárny v Moravské Třebové

Datum: 13. srpna 2010, střední čas pořízení snímků cca 03:04 CEST (doba focení 18 minut :-/), datum zpracování- následující noc, v noci z 13.08.2010 na 14.08.2010, přímo na hvězdárně. Úhlový průměr 47,3'', zenitová vzdálenost kolem 50°22' (délka refrakčního spektra cca 1,2'' od červené k modré, air mass index 1,57). Vzhledem k vynikajícím podmínkám, a vzhledem k tomu, že jsem často kritizován za malou velikost fotek, jsem dílčí subsnímky zvětšil na dvojnásobnou velikost (viz. pátý krok úprav v programu Iris).

Dalekohled Sky Watcher, Newton 203/1000mm, nesen montáží EQ5-M s ra motorem. Foceno za okulárem mobilem Sony Ericsson K550i, primitivní afokální držák ze suchého zipu a dálková spoušť- vyvedení tří kablíků k ovládání tlačítka ke spouštění fotoaparátu mobilu k zamezení vibrací dalekohledu při mačkání spouště mobilu. 2,5mm okulár Planetary, zvětšení 400 krát.

Fotografie je složená jako součet 396 použitelných částečně automaticky a částečně ručně registrovaných snímků ze zhruba čtyř set a nějakých drobných snímků. Expozice 1/25 až 1/20s (podle nálady automatiky mobilu :() při ISO 160.

Seeing byl velmi nadprůměrný (8/10 až 9/10). Pozorování a focení trochu rušila nehomogenní vysoká oblačnost, zejména u posledních pár desítek snímků, které jsem nepoužil.

Nepříjemnou vlastností této, a mnoha dalších mých fotek z mobilu, je nepřirozený okraj kotoučku. Protože již mám k dispozici dostatek různých fotek k tomu, aby jsem mohl najít důvod, myslím si, že problém způsobuje firmware mobilu. Bez důležitosti je, zda se jedná o nějaké kosmetické úpravy, nebo o problém konverze surových dat do RGB, co je však jisté, že mobil:

1. Zvýrazňuje „barevné kontrasty”. Pokud tedy fotíme s barevnou vadou, a okraj kotoučku je červený, pak v místech, kde je jas v modrém a zeleném kanálu blízký nule, zvýší firmware jas v červeném kanálu. A podobně i u ostatních kanálů. Takto dělá mobil sice fotky hezčí, ale bohužel nekopírují přesně realitu, což je kámen úrazu pro astronomickou fotografii.

2. Zdá se, že krom toho mobil i „obtahuje” obrysy.

Zbývá vysvětlit, proč u posledních dvou fotek nežádoucí okraje chybí. Jde o to, že tam jsou, ale slabé. Nasvícení obrazu v okuláru pro „zblbnutí” expoziční automatiky mobilu, zprostředkovala samotná ranní obloha za svítání. Protože bylo nasvícení opravdu intenzivní, se silně snížil i barevný a celkový kontrast u okrajů Jupiterova kotoučku, a proto mobil vyrobil jen nevýrazné okraje.

Úprava fotky:

Iris:

1. File→select files→generic name: a

2. >window2 a a 210 376 424 139 396

3. Processing→align&stack2: Generic a; R sequence a; G sequence a; B sequence a; selection number 396; total number 396; treshold 40; color; remove the images: NE

4. >window2 @s b 44 182 149 44 396

5. >scale2 b b 2 2 2 396

6. Wiew→Animate: b/396/300 (pro kontrolu, špatně registrované subsnímky doregistruji)

7. Doregistrování, příkaz mosaic, asi 15 subsnímků špatných. Krok 0,5px.

8. Processing→Add a sequence: b/396/Normalize: ano/arithmetic

9. >black

10. >white

11. >save jup (záloha)

12. Processing→RGB separation: r/g/b

13. Geometry→Mosaic: r/g/0,5/-3,5/0,5/difference/0/0

14. >load r

15. Processing→Divide: 2,000

16. >save r

17. >load g

18. >sub r 0

19. >save b

20. >load r

21. Processing→Multiply: 2,000

22. >save r

23. >load b

24. Processing→Multiply: 2,000

25. >save b

26. >Wiew→(L)RGB: r/g/b/0/0/0

27. >save stack (záloha)

28. Processing→Wavelet: Finest 25; Fine 15; ostatní na 1,0; remain 1,0; bez „Edge”.

29. >savebmp jup (uložení k úpravě v Gimpu)

Gimp:

1. Nástroje→Nástroje transformace→Rotace: -90°

2. Obrázek→Přizpůsobit plátno vrstvám

3. Filtry→colors→Chromatic aberation: 1/cubic/0,8/-0,8/0,4/-0,4/-0,9/0,9

4. Nástroje→Kreslící nástroje→Štětec: Zakrytí červených okrajů fotografie (ne kotoučku, ten je bez ručních úprav!!!)

5. Filtry→vylepšení→Wavelet sharpen: Amount 1,5, radius 0, sharpen luminance only

6. Barvy→Úrovně: Jas: 30/0,90/255/0/240; Modrá: 0/0,80/255/0/255; Červená, zelená: 0/1,00,255/0/240

7. Barvy→úrovně: Jas: 0/1,00,255/0/240

8. Výběr oblasti kolem měsíčku Calisto a samostatná úprava, aby byl zřetelnější.

Fotka je uložena i na http://astrofotky.cz


 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.